Nešlo by to bez církve?
Bůh - osoba nebo "něco"?
Téměř každý z nás v "něco" věří. Opravdových ateistů je ve skutečnosti jen velmi málo, tedy těch, kteří nevěří v nic, co nějakým způsobem přesahuje naší existenci, naše vědění a poznání. Lidé věří v obrovské množství různých bohů a bůžků, ale velmi často také v naprosto neosobní energii, jejíž vlastnosti jsou zúženy pouze na velikost a případně polaritu - je to energie pozitivní, nebo negativní?
Opravdu nevěříme v nic, co si nelze osahat?
Toužíme po svobodě, významu a důležitosti. Pokud na jednu stranu postavíme pojmy jako: pohlaví, řeč, barva vlasů (očí, pleti), vzpřímená chůze… a na stranu druhou: Vědomí, rozum, morálka, význam, svoboda a hlavně láska. Které z těchto atributů činí člověka člověkem? Ty druhé, že?
Je možné poznat Boha?
Bible na otázku, zda člověk může poznat Boha, odpovídá takto: to, co lze o Bohu poznat, je jim (lidem) přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.
Existoval vůbec nějaký Ježíš?
Ježíš Kristus je pro křesťanství naprosto ústřední postava. Samo slovo křesťan není, jak by se mohlo zdát, odvozeno od slova ‚křest', ale od slova ‚Chrestos' - Kristus. Je zajímavé, že
Podvodník nebo případ pro psychiatra?
Ježíšova historická existence se dnes již považuje za prokázanou, takže jakýsi Ježíš zřejmě kdysi skutečně žil. Nemohl to ale být jen nějaký podvodník velkého formátu, jemuž se podařilo oklamat své současníky natolik, že jej prohlásili za Mesiáše? Teoreticky ano, jenže jak to skloubit s Ježíšovým charakterem popsaným v evangeliích - s jeho pokorou, nesobeckou láskou, ochotou za pravdivost svých tvrzení zemřít?
Jak Ježíš chápal sám sebe?
Proč ale bylo třeba, aby se Bůh stal člověkem? A pokud to bylo nutné, jeho Syn se sem přece mohl snést z nebe již dospělý anebo aspoň ve věku, kdy už ho nebude třeba přebalovat. Proč se místo toho narodil v naprosto nedůstojných a nehygienických podmínkách v nějakém zapadákově, a ještě k tomu v chlévě?
Má ještě dnes cenu číst Bibli?
Otázku je ale možno položit jinak: Má tato kniha co říct i dnes? Je to jen pozoruhodné lidské dílo nebo je to kniha inspirovaná Bohem? Je v ní něco, co by lidé bez Božské inspirace nedokázali vymyslet, ani kdyby byli geniálními spisovateli?
Obrat o sto osmdesát stupňů
Co vlastně znamená slovo evangelium? Je to ‚dobrá zpráva'. Ale dobrá zpráva o čem?
Co s hříchem
I když dáme stranou křesťanské nebo biblické normy, nějaké své vlastní normy, podle kterých věci rozdělujeme na dobré a na špatné, máme každý z nás. Ruku na srdce, můžeme někdo tvrdit, že jsme se od těch našich vlastních norem nikdy neodchýlili? Že jsme skutkem, slovem nebo myšlenkou nikdy nepopřeli, co my sami považujeme za správné, za čestné, za poctivé?
Zákon zachování špíny
Vtom ale Ježíš položí otázku: Co je snadnější? Říci ochrnutému: ‚Tvé hříchy jsou odpuštěny,' anebo: ‚Vstaň, vezmi si lehátko a choď?